Mezi nejčastější aktuální témata dnešních dnů se řadí tolik diskutované téma zkrácení pracovní doby u zaměstnanců. Jistěže témata kolem zvyšování minimální mzdy či atraktivní firemní benefity zajímají zaměstnance nejvíce. Nicméně po těchto dvou tématech následuje vždy délka pracovní doby. Na snížení délky pracovní doby v České republice je vyvíjen tlak ze strany odborů, avšak je také prokázáno, že sami zaměstnanci při výběru zaměstnání upřednostňují ranní pracovní směny s kratší pracovní dobou.
Platná legislativa
Délka stanovené týdenní pracovní doby činí v České republice nyní 40 hodin týdně. Zkrácení této stanovené týdenní pracovní doby například na 37,5 hodin bez snížení mzdy může obsahovat kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis zaměstnavatele.
Odbory
Odbory žádají zkrácení pracovního týdne na 37,5 hodin týdně, tedy o půl hodiny denně. Snaha je, aby se tato doba neprosazovala pouze v rámci kolektivních smluv, ale aby se tento požadavek dostal do Zákoníku práce a tudíž se prosadil i tam, kde odbory nejsou. Odůvodněním je statistika, kdy podle OECD odpracoval zaměstnanec v České republice 1770 hodin, avšak zaměstnanec v Německu jen 1363 hodin. Roční rozdíl představuje tedy 400 hodin.
Zaměstnavatelé
Zaměstnavatelé v současné době nechtějí snižovat délku pracovní doby, a to z důvodů velmi nízké nezaměstnanosti. Mají obavy, že pokud sníží pracovní dobu, budou potřebovat další zaměstnance, avšak na trhu dnes momentálně zaměstnanci nejsou.
Česká ekonomika
Nyní je v České republice velmi nízká nezaměstnanost a na trhu práce chybí momentálně více než 300 tisíc zaměstnanců a situace se v tomto nadále zhoršuje. Česká ekonomika skutečně trpí nedostatkem zaměstnanců v podstatě napříč všemi obory. Osob bez práce je momentálně 220 tisíc, což znamená, že poptávka převažuje nad nabídkou. Firmám tak nastaly vážné problémy na úseku lidských zdrojů a některé jsou nuceny omezovat výrobu a tím odmítat některé zakázky. Nedostatek pracovních pozic na trhu pomáhá nahradit Hospodářská komora, která v rámci režimu Ukrajina v roce 2017 zajistila asi 15 tisíc kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny. Na řadě jsou údajně další pracovníci z Bulharska, Mongolska a Filipín.
Jak z toho ven? Zkrácení pracovní doby navrhované od roku 2019 možné půjde realizovat tam, kde se účinně a efektivně prosazuje automatizace, robotizace, digitalizace, logistika a velmi dobrá organizace práce. Musíme si však přiznat, že jsou segmenty a obory, kde výše uvedené modernizace pronikají velmi obtížně. Jedná se například o segment stavebnictví a poté často diskutované služby. Je všeobecně známo, že ve službách se odpracuje daleko více hodin, než 40 hodin týdně. Také osoby samostatně výdělečně činné pracují déle než zákonná ustanovení. O zdravotnictví, kde lékaři, zdravotní sestry a další personál vykonávají i 72 hodinové služby všichni vědí a naděje na zlepšení je zatím v nedohlednu. „Prostě v některých oborech nejsou lidi“.
Přes všechny těžkosti kolem lidských zdrojů doufejme, že zkrácená pracovní doba bude nakonec přínosná.
Photos courtesy of and copyright Free Range Stock, Jack Moreh,
