V minulém článku jsme se pokusili alespoň velmi stručně nastínit problematiku „Pracovních rizik “. V tomto článku volně navážeme na předchozí článek, přičemž si řekneme, jaký je postup firmy a jaké jsou další zákonné povinnosti.
A jaký je postup firmy v rámci řízení rizik?
Zaměstnavatel je povinen vyhodnotit možná „Pracovní rizika“ na pracovišti a poté vydat vnitřní směrnici „ Vyhledávání, posouzení a hodnocení pracovních rizik“, pro odstranění a minimalizaci rizik. Cílem této vnitřní směrnice je prokazatelné a srozumitelné seznámení zaměstnanců s možnými riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště. Manažeři musí dbát zejména na to, aby vyhledaná pracovní rizika byla odstraněna nebo minimalizována. Dále je potřeba říci, že riziky je nutné se zabývat na pracovišti kontinuálně a důsledně. V rámci roční prověrky BOZP nebo auditu BOZP pak zejména hodnotit výsledky rizik. Ještě zmíním, že je potřeba rozlišovat pracovní rizika a rizikové faktory.
Pracovní rizika – zpravidla krátkodobé působení vnějších vlivů pracovního prostředí na zdraví a život zaměstnance například pád z výšky, zásah elektrickým proudem ad.
Rizikové faktory – zpravidla dlouhodobé působení vnějších vlivů pracovního prostředí na zdraví a život zaměstnance například hluk, prach ad. O rizikových faktorech si však napíšeme zase někdy příště.
Legislativa
Povinnosti firmy
Zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 102
(2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
(3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.
(4) Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.
(5) Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí
- a) omezování vzniku rizik,
- b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
- c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,
- d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy,
- e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,
- f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,
- g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,
- h) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany,
- i) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,
- j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Práva a povinnosti zaměstnance upravuje § 106 Zákoníku práce
(1) Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná.
Manažeři si musejí uvědomit, že nejvhodnější a často nejúčinnější opatření při řešení problémů BOZP pro předcházení mimořádných událostí (pracovní úraz, nehoda, incident, nemoc z povolání) je vždy prevence, a to zejména v oblasti vyhledávání možných rizik.
Čerpáno a použito:
- Zákon č.262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
- Vlastní zkušenosti s ochranou zdraví na pracovištích.
Photos courtesy of and copyright Free Range Stock, Chance Agrella,
