Pracovní rizika BOZP- I. část

V tomto článku se pokusím alespoň velmi stručně nastínit problematiku vypracování „Pracovních rizik“.

Vyhledávat a hodnotit „Pracovní rizika“ je jedna ze základních zákonných povinností zaměstnavatele. Ne všichni manažeři mají povědomí, co všechno tato záležitost obnáší a jak mají správně postupovat. Je potřeba v úvodu podotknout, že každá firma pracovní riziko vytváří, a tudíž je nutné se možnými pracovními riziky zabývat skutečně v každé firmě. A kdo nám vlastně pracovní rizika vypracuje? Nutno podotknout, že pracovní rizika musí vypracovat odborně způsobilá osoba v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci BOZP, a to ve spolupráci s vyšším managementem. Manažeři tedy musejí být nápomocni v této oblasti a navíc se musí na vyhodnocení pracovních rizik spolupodílet.

 Legislativa

Povinnosti firmy

Zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 101

(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen „rizika“).

(2) Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.

(3) Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.

(4) Každý ze zaměstnavatelů uvedených v odstavci 3 je povinen

  1. a) zajistit, aby jeho činnosti a práce jeho zaměstnanců byly organizovány, koordinovány a prováděny tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele,
  2. b) dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat odborovou organizaci a zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nepůsobí-li u něj, přímo své zaměstnance o rizicích a přijatých opatřeních, které získal od jiných zaměstnavatelů.

(5) Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

(6) Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.

A jaký je tedy postup firmy? O tom napíšeme příště včetně rozdílu mezi pracovními riziky a rizikovými faktory.

Každopádně víme, že  zákonných povinností pro podnikatele je mnoho. Ale správně vyhodnotit pracovní rizika a rizikové faktory je v rámci prevence pro ochranu zdraví všech zaměstnanců skutečně nejdůležitější.

 Čerpáno a použito:

  1. Zákon č.262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
  2. Vlastní zkušenostis ochranou zdraví na pracovištích.

Photos courtesy of and copyright, Ardon_Safety, www.bozp25.cz

Sdílet na:
Karel Jařabáč

Karel Jařabáč

Je autorem publikace Krok za krokem v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci s poznatky z praxe. Vystudoval MBA Business School Nederland (BSN) u TC Business School v Praze a následně i DBA u University of Applied Management v Brně. Pracuje na pozici jednatele společnosti BEHYP s.r.o. zabývající se ochranou zdraví. Ve firmách provádí prevenci v rámci ochrany zdraví a řeší pracovní úrazy. Výsledky dosavadní práce jej těší, naplňují a dále motivují.

Komentář