Otevřená kancelář – open space

Otevřená kancelář – open space: ano či ne?

V dnešní době jsou manažeři velmi často konfrontováni protichůdnými argumenty, které se týkají otevřených kanceláří. Je velká otevřená kancelář vhodná pro všechny pozice a pracovní činnosti? A budou mít zaměstnanci v takové kanceláři odpovídající výkon? Při návrhu dispozičního uspořádání kanceláří bychom tedy měli zvážit všechna pozitiva a negativa.  Situovat kanceláře pragmaticky tak, aby převažovala pozitiva. Aby zaměstnanci, kteří zde budou trávit většinu času, se v nich cítili příjemně.

Pozitiva otevřené kanceláře

V otevřené velkoprostorové kanceláři je snadnější a rychlejší předávání informací mezi zaměstnanci, přímá otevřená komunikace. Dále efektivita procesů a ekonomická úspornost. V takto velké kanceláři se lépe nastavují firemní pravidla pro týmovou spolupráci a rovněž je přínosná pro setkávání a vzdělávání zaměstnanců. Sjednocuje pohledy zaměstnanců na krátkodobé a dlouhodobé firemní cíle. Dále též podporuje sdílení nových námětů a nápadů u zaměstnanců a prohlubuje integraci zájmů a kultur zaměstnanců a v neposlední řadě podporuje rozvíjení a sladění firemní kultury. Pro tato pozitiva jej upřednostňují zejména velké firmy.

Je však potřeba si uvědomit skutečnost, že v těchto otevřených kancelářích vykonávají pracovní činnosti zaměstnanci a těm musíme vytvořit svůj osobní koutek a osobní zázemí, tedy komorní prostředí, která napomáhají překonávat zvýšenou psychickou zátěž způsobenou nejrůznějšími okolními podněty.

Negativa otevřené kanceláře

Negativa otevřené velkoprostorové kanceláře spočívají právě v rizikových faktorech. Kromě rizikového faktoru zrakové zátěže a pracovní polohy se jedná zejména o psychickou zátěž, zvýšený hluk a biologické riziko (bakterie a viry při centrální výměně vzduchu). Především však vyskytující se zmiňovaná velká psychická zátěž a tím ne vždy stoprocentní soustředěnost zaměstnanců.

Právě neustálé okolní rušivé podněty způsobují u zaměstnanců psychické napětí, které velmi často vyústí ve zdravotní onemocnění. Například: bolesti hlavy, nespavost, nesoustředění, zvýšený krevní tlak, pálení žáhy, nechutenství, či naopak přejídání, bolesti břicha a další jiná onemocnění. Podle statistik trpí zaměstnanci v otevřené kanceláři až o 40% vyšší nemocnosti, než zaměstnanci nízkokapacitní kanceláře. To vše se potažmo nepříznivě projevuje na produktivitě práce.

Každopádně pracovní výkonnost zaměstnanců v takto psychicky náročném prostředí není příliš vysoká a je potřeba zvážit pro které pozice a pracovní činnosti je velkoprostorová kancelář určená. V poslední době je využívaná pro různá call centra: telefonní operátor, dispečer a některá vymezená pozice IT operátor a podobně. Naopak tam, kde potřebujeme pro tvořivost klid a kde jsou nároky na zvýšené pracovní soustředění – účtárny, právní poradenství, experti a specialisté IT, tak tam budeme volit uzavřenější a komornější pracovní prostory nebo menší kanceláře.

Je potřeba, aby se manažeři nad tímto problémem zamysleli a přistupovali k němu sofistikovaně. Podle povahy práce diverzifikovali zaměstnance do větších a menších kanceláří tak, aby pracovní úkony a potažmo firemní cíle byly postupně naplňovány. Zároveň, aby zaměstnanci nebyli vystavěni zbytečným rizikovým faktorům.   


Photos courtesy of and copyright Free Range Stock, Jack Moreh,

freerangestock

Sdílet na:
Karel Jařabáč

Karel Jařabáč

Je autorem publikace Krok za krokem v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci s poznatky z praxe. Vystudoval MBA Business School Nederland (BSN) u TC Business School v Praze a následně i DBA u University of Applied Management v Brně. Pracuje na pozici jednatele společnosti BEHYP s.r.o. zabývající se ochranou zdraví. Ve firmách provádí prevenci v rámci ochrany zdraví a řeší pracovní úrazy. Výsledky dosavadní práce jej těší, naplňují a dále motivují.

Komentář