V poslední době se setkávám se stížnostmi personalistů a vedoucích zaměstnanců na to, že na trhu prostě není dostatek kvalitních zaměstnanců.
Od roku 2008 zažívá naše země konečně zase vzestup, roste HDP, rostou zakázky, firmy investují do budov, do strojů, hledají nové technologie až nakonec zjistí, že mají téměř vše pro své obchodní aktivity, ale přece jen, něco jim chybí – ZAMĚSTNANCI a v ideální případě zaměstnanci loajální, pracovití a spokojení.
A kde je vzít a když už je najdu, jak si je udržet?
Personalisté inzerují, najímají agentury, rozhazují z letadel náborové letáky, zkouší možné i nemožné. Nakonec mají několik málo lidí na nástup, zaměstnanci si projdou počátečním kolečkem zaškolení a nejpozději do měsíce ruší pracovní poměr ve zkušební době. A nejčastěji uváděný důvod? No přece lepší práce za lepší peníze. Ale není to přece jen jinak?
Když mluvím s lidmi a je jedno na jaké úrovni firemní hierarchie, vždycky si nejprve postěžují na neodpovídající mzdu, to je běžné – s tím se smiřte. Ale když mluvíme dál a dojdeme na to, proč tedy zůstávají a nejdou jinam za lepším, odpovědí jsou dobré vztahy na pracovišti, slušné jednání ze strany nadřízených, dobře odvedená práce HR oddělení.
A tak firmám doporučuji podporovat HR v jejich práci, a pokud práce není kvalitně odváděná, pomáhat jim, aby to tak bylo. Vždyť co je posláním oddělení lidských zdrojů? Jednoduše se o lidské zdroje – tedy o všechny zaměstnance – starat jako o vlastní, mít s nimi dobrý vztah, znát jejich problémy a nabízet jim pomoc i když se stydí o ni požádat sami. Jen tím, že se budeme starat o vztahy a neodsuneme je na druhou kolej, můžeme ve firmě udržet dobré lidi. A to právě potřebujeme.
Zdroj obrázku: Flickr – Cabinet Office (licence Creative Commons)
