Motto: Nezáleží kolik platíte, ale komu platíte[1]
Mnoho vedoucích pracovníků se domnívá, že hlavním hnacím motorem lidí, které vedou v týmu při realizaci projektu. I spisovatel Čapek ve své knize hovory s TGM zachytil prezidentovu myšlenku, že lidé podávají nejlepší výkony, když jsou na výsledku práce osobně hmotně zainteresovaní.
Zajímavý pohled spisovatele Petra Ludwiga na motivaci lidí při práci na projektu
„Činnosti, které v našem životě děláme lze rozdělit na dva typy. První jsou ty, které děláme čistě pro sebe. Patří sem například jednání zajišťující naše přežití, rozvoj nebo naplnění našich základních potřeb. Budeme je označovat jako EGO-1.0.
Druhým typem jsou nesobecké aktivity. Věci, které neděláme pro sebe, ale které konáme pro ostatní. Budeme je nazývat jako činnosti EGO-2.0.“[2]
Bude vynecháno i silně altruistické a nebo filantropické chování, protože tyto modely chování se v běžném vzorku společnosti a tím i projektových řízení z 99,95% nesetkáme.
Budeme se zabývat vlivem hmotné zainteresovanosti pracovníků na výsledek projektu.
Graf vlivu peněz (hmotné zainteresovanosti) na výsledek projektu
Z grafu je patrné, že hmotná zainteresovanost (HI) má vliv na úspěšnost projektu jen do jisté doby, ale i tak nezajišťuje 100%splnění vytýčených cílů projektu (Oblast I.) Další zvyšování hmotné zainteresovanosti na projektu může dosáhnout až 100% všech KPI projektu, ale je na zvážení, zda se navýšení finančních prostředků do dosažení cílů projektů vyplatí (oblast II.). praxe hovoří o tom, že toto navyšování (nové finanční benefity) jsou kontraproduktivní. Protože při dalším projektu si členové týmu už předem plánují strategii, jak se dostat ke zvýšeným benefitům na úkor práce na projektu. Po dosažení zóny III. Nemá už hmotná zainteresovanost vliv na úspěch projektu.
Je nutné zmínit další faktor a to kdo a na jakém projektu pracuje. Zde se stává, že společnosti špatně odhadnou pracovníky v týmu a použijí hmotnou zainteresovanost jako jediný faktor k motivaci pracovníků. S tím, že výkonní pracovníci nezřídka pracovníci s nejnižšími příjmy budou za příslib odměny pracovat intenzivněji na projektu. Tuto samou teorii použijí i u středně a vysoko honorovaných pracovníků s tím, že u těchto skupin výše odměny exponenciálně narůstá.
Z níže uvedeného konturového grafu je patrné, že hmotná zainteresovanost nemá 100% vliv na úspěšnost projektu i u výkonných pracovníků.
Konturový graf: Znázorňující vliv hmotné zainteresovanosti na úspěch projektu u výkonných pracovníků
Tato teorie je známá a proto jsme ji podrobily kritické analýze Implementovali jsme znalosti a výsledky z výzkumů z 26 malých projektů (tabulka parametrů pro DoE a výsledků je v příloze. A na základě analýzy DoE vyšli kritické hodnoty kdy můžeme úspěšně predikovat selhání projektu. Bylo využito parametrů hmotná zainteresovanost (HI) a osobní angažovanost jednotlivých členů v projektovém týmu bez ohledu na hiearchistickém zařazení.
Z analýzy vyšel zajímavý konturový graf vlivu hmotné zainteresovanosti a podpory jednotlivých členů na úspěšnost projektu.
Konturový graf vliv osobní angažovanosti všech členů vs hmotná zainteresovanost na výsledek projektu
Závěrem je konstatování, že je velice mylné se domnívat, že úspěch projektu závisí pouze na hmotné zainteresovanosti členů v projektovém týmu. Toto mohu opřít i o vlastní zkušenost na příkladu. Výkonný pracovník který je zaměstnán ve společnosti více jak 30 let na pozici operátora, nižší příjmová skupina. Se velmi proaktivně podílel na projektu zavádění nového produktu bez žádosti na navýšení mzdy a nebo mimořádný benefit. Jedná se o práci na velmi zajímavém projektu kde po jeho velmi kvalitním prezentování se přihlásilo více nadšenců, kteří chtějí projekt realizovat a to ať z důvodu samotné práce na prestižním projektu, osobního růstu a nebo jen z nadšení. Zde je důležité více než hmotná zainteresovanost dobře projekty komunikovat a umět udržet pozornost a motivaci do konce projektu.
[1]James C. Collins: Jak z dobré knihy uděláte skvělou
[2]Petr Ludwig: Konec prokrastinace
Vlastimil Čep je studentem programu PhD na LIGS University
Fotografie: Daniel Scally, Flickr, licence Creative Commons
