Potřebujeme vytvořit strategii …

Vytvořit strategii

I když se během své práce ve firmách setkávám s mnoha tématy, poslední půlrok je dost monotematický. A to i přesto, že samotná práce je pak pokaždé úplně jiná. Začíná však až na výjimky větou: „Dobrý den, my bychom potřebovali pomoct vytvořit strategie…”. A tak jsem se rozhodl, že o tom napíšu minisérii článků, protože téma je to zajímavé.

Předně mě vždy zajímá proč? Odpovědi jsou různé od „nutkavého pocitu” mít konečně strategii (i když bez ní žili a byli/jsou úspěšní desítky let), přes požadavek mateřské firmy, či vlastníka až po krčení rameny a neurčitou odpověď ve stylu, že to je přece potřeba ne?

Tak proč tedy? Odpověď asi nebude jednoduchá. Zvláště ne v českém prostředí. Myslím, že stále má u nás dost firem má sklony k operativě a soustředění se na teď a tady. Na tom není nic špatného, vydělává to peníze. Jenže pak je riziko, že trh se mezitím pomalu změní a vy po mnoha letech stojíte s báječným produktem z minulého století mezi zákazníky, kteří už dávno chtějí něco naprosto jiného. Když máte štěstí, je to jen „trochu” něco jiného – místo vinilových desek chtějí streamovat hudbu, ale taky to může být na hony tomu, co vás živilo.

Stručně a jednoduše: to, že si firmy a organizace začaly uvědomovat, že potřebují něco jiného, než roční business plán, je dobře. Dostat se na nový trh, vyvinout nové služby, to jsou často měsíce až roky usilovné práce a to stojí spoustu zdrojů všeho druhu. A mám pocit, že to souvisí se stavem ekonomiky. Máme se dobře, vlastně až moc. Pokud se dá mluvit o špatné situaci, tak snad jen v tom směru, že nejsou lidé. A to jak ti manuálně pracující, tak vlastně ani manažeři. 

Dalším faktorem je to, že většina firem u nás začala po sametové revoluci. A to už je 30 let, takže i ti, co začínali v mladším věku jsou ve stavu, kdy přemýšlí, komu firmu předat. A jak chcete předat řízení autobusu, když neumíte moc dobře popsat, kam, že ten autobus jede? Navíc, pokud se majitelé celé roky věnovali operativě, vlastně ani není komu firmy předat – nejsou v nich manažeři, jen „hůře a lépe placení dělníci”.

A v neposlední řadě svoji roli hrají i technologie. Některé obory stojí před zlomem naprosto očividně. Vlastnit smrdící auto na ropu je skoro trestným činem, ale co je jejich nástupce? Opravdu elektrické auto? Připusťme, že ano. Elektrické ale neobsahuje skoro nic z toho, co umí automobilky vyrábět. A co když to elektrické není? Také by mě zajímalo, kolik továren nebude za 10 let existovat, protože se jejich produkty budou prostě tisknout na 3D tiskárnách. A služby? ty na tom nejsou o mnoho lépe. V jedná firmě, která se stará o počítačové sítě svých zákazníků již dnes 10-15% běžných věcí (změňte mi heslo, nainstalujte mi program, ..) dělá počítač sám…

Všechny tito faktory majitelé a manažeři často neumí strukturovaně popsat, ale minimálně si je uvědomují, popisují je jinými slovy.  A silněji si tak uvědomují, že pokud se nezastaví a nezamyslí nad tím, kde má být jejich firma za 5-10 let, mohli by se lehce dostat do situace, kdy donekonečna snižují cenu za něco, co už lidé vůbec nepotřebují a nechtějí to ani zadarmo. 

To jako dnešní zamyšlení stačí a příště se podíváme na to, jak tedy strategii stvořit.


Obrázek: licence Creative Commons – Photo by Mikito Tateisi on Unsplash

Sdílet na:
Michal Henych

Michal Henych

Michal Henych působí mnoho let v oblasti systematického rozvoje manažerů. Jeho přístup a názory na to, jak management dělat úspěšně, můžete lépe poznat z mnoha článků, které publikuje i na tomto portálu. Zkušenosti zde uvedené čerpá z mnoha desítek firem a od stovek manažerů, které za poslední roky při své práci poznal.

Komentář