Japonské systémy kvality 2

Japonské systémy kvality, quality

V jednom z předchozích článků jsem popisoval trochu zvláštní použití japonských systémů kvality. Dnes navážeme a podíváme se na téma trochu vážněji.

Když se ještě vrátím k minulému článku, tam se jednalo o Slovenskou firmu, kde se největšími “pomocníky”stali dva Japonci – SAMO a SATO. Takže, byť firma má všechny certifikáty kvality. skutečný stav těchto systémů ve firmě je víc, než žalostný. Na vině může být i “magie”, kterou občas okolo těchto systémů vidíme. Všichni o nich mluví, ví, že by je chtěli, taky zákazníci je chtějí, ale vlastně jim nikdo ani moc nerozumí. Zkusím tedy velmi jednoduše popsat pár zásad, či chcete-li, pravidel, které v sobě tyto systémy ukrývají.

Předem říkám, že nejde o kompletní popis, či výčet nástrojů. Spíš jde o pohled na filosofii, kterou v sobě zejména systém TPS (Toyta Production System) má.

Předně: Rozhodování se děje na základě dlouhodobé filosofie, někdy i na úkor krátkodobých cílů. Takže např. stane-li se nějaký průšvih, nejde primárně o jeho okamžité odstranění. Jde o to, aby se našla příčina a zamezilo se jeho opakování v budoucnu. Nejde se hasit, jde se přemýšlet a pak dělat promyšlení a cílené systémové kroky.

Dále: Věří se, že správně nastavený proces způsobí správné výsledky. Takže hladký proces, bez jakýchkoliv přerušení, omezí plýtvání. A právě na zamezení plýtváním se TPS zaměřuje. Nechci chodit příliš do detailů, ale pro vaši představu plýtvání může být sedm druhů: při nadprodukci (vyrobím něco, co nikdo nechce), při čekání na polotovar (prodleva, někdo nepracuje), při transportu, při samotném zpracování (špatně vyladěné výrobní operace), při místním skladování, při pohybu a při špatné výrobě (zmetky). Ve všech předchozích případech nejde jen o výrobu, jak by se na první pohled mohlo zdát. Principy si klidně můžete aplikovat i na kancelářskou práci.

Další 4 principy mají přímo malebné japonské názvy:

  • Kaizen – Neustálé (i malé, radši malé! 🙂 ) zlepšování
  • Genči Genbucu – Jdi a přesvědč se. Nebo jinak: rozhoduj teprve na místě, kde problém nastal – běž se tam podívat, z kanceláře rozhodnout nesmíš!
  • Nemawaši – rozhoduj se pomalu, vymyšlené změny zaváděj rychle
  • Hansei – Učení nastává jen díky neustále reflexi

No a to je v kostce vše. Když se o tom s manažery ve firmách bavím takto zjednodušeně, často říkají, že teď konečně chápou smysl a přijde jim to celé prospěšné. Ale také dodávají, že často je jejich pojetí systémů kvality složité, nepřehledné a hlavně byrokratické. A to je určitě škoda. Systémy byly vymyšleny, aby nám pomáhaly, ne aby nás štvaly.

Někdy příště se k tématu ještě vrátím a ukáži vám praktické použití (mého oblíbeného) nástroje – jeho název je “Five Why”. A uvidíte, že se s ním dá zažít legrace, ale je to i skvělý pomocník.


Zdroj obrázku: Flickr, Moyan Brenn, Japan (licence Creative Commons)

Sdílet na:
Michal Henych

Michal Henych

Michal Henych působí mnoho let v oblasti systematického rozvoje manažerů. Jeho přístup a názory na to, jak management dělat úspěšně, můžete lépe poznat z mnoha článků, které publikuje i na tomto portálu. Zkušenosti zde uvedené čerpá z mnoha desítek firem a od stovek manažerů, které za poslední roky při své práci poznal.

Komentář