Máme tu druhý díl volného seriálu o slovech v managementu, které se často zaměňují. Dnes se podíváme na efektivitu a rychlost. A není to vlastně to samé?
Myslím, že otázka je víc než na místě. Velmi často jsem svědkem rozhovorů, kde se po manažerech vyžaduje efektivní řešení. Když se ptám, co to vlastně znamená efektivní, tak nejčastější odpověď je, aby tomu onen člověk věnoval jen nezbytně nutný čas, netrvalo mu to dlouho a bylo to co nejrychleji hotové.
Já vnímám efektivitu naprosto jinak. Pokud chci něco udělat efektivně, jde hlavně o to, aby řešení nebylo “rychlou záplatou” s diskutabilní účinností. Efektivní je pro mě takové řešení, které:
- Je promyšlené do souvislostí – aby přijatá opatření nezboural první vliv, který se při jen trochu delším zamyšlení, dal celkem dobře předpokládat.
- Přežije delší dobu – to samozřejmě souvisí s tím prvním, nicméně v zásadě jde o to, abych nemusel záplatovat každý den, týden.
Efektivitu tedy poměřuji jako poměr mého času plus času všech dalších zúčastněných vůči dlouhodobosti řešení. A asi je zřejmé, že vymyšlení takového řešení je obvykle další – což je ale logicky svázáno s tím, že tu samou věc nemusíme řešit obden.
Oproti tomu rychlé řešení většinou vypadá tak, že se vezme první nápad. S nikým se moc nekonzultuje, nedomýšlí a hurá s ním do praxe. Chvilku to funguje a pak se hasí znova a znova a znova. Já nevím, ale takové řešení se dá nazvat jako efektivní opravdu jen s velkou dávkou fantazie. Snad jedině, pokud máte dost času a navíc máte hodinovou mzdu.
Tak až vás příště někdo pošle vyřešit problém efektivně, nebojte se zeptat, co oním slovíčkem efektivně vlastně myslí.
Zdroj obrázku: Flickr – Alberto Azzalini, Fast (licence Creative Commons)
