Každý z nás si občas vzpomene na léta strávená ve školních lavicích. A jaké to jsou vzpomínky? Mělo to smysl? Bavilo mě to? Používám to, co jsem se naučil?
Asi nelze rozporovat tvrzení, že neustále učení se je jednou ze základních činností nutných k tomu, abychom byli schopni přežít. V širším slova smyslu totiž učením myslíme přizpůsobování svého chování. A to v návaznosti na zkušenosti z minula (které jsme sami získali) a na zkušenosti ostatních.
Jenže slovo učení ve většině z nás vyvolává různě příjemné vzpomínky na školu. Hlavně spojené s učením se spousty (nepotřebných) věcí nazpaměť jen kvůli tomu, abychom prošli zkouškou. Ihned po zkoušce většinou ona fakta naši hlavu opět opustila. Což nebyla žádná škoda, protože později, v praxi, se ukázalo, že většinu z toho opravdu k výkonu svého povolání nepotřebujeme. A teď nemluvím o škole základní. Je jasné, že některé elementární věci typu čtení a počítání je třeba se naučit. Mluvím hlavně o druhé polovině školy střední a škole vysoké.
Na základě vzpomínek ze školy je jasné, že když se bavíme o manažerském vzdělávání, hodně lidí může získat pocit, že se zase budou učit něco, co nebudou potřebovat. A co takhle změnit definici toho, co je učení? Ze školy totiž vnímáme učení jako:
- naučení se něčeho nazpaměť, tedy výsledkem je, že fakta umíme zopakovat
Jenže pro každého manažera je mnohem důležitější učení, které:
- něco konkrétně, hmatatelně a pozorovatelně změní – výsledkem je tedy nějaké zjednodušení postupů, lepší reakce na zákaznické potřeby, snížení náročnosti na zdroje všeho typu, zrychlení výroby, …. prostě něco, co už nám smysl dává
Jedna z metod, která takto mění pohled na učení se jmenuje Action Learning. Volně přeloženo asi učení se akcí. Manažeři díky ní neřeší žádné hypotetické problémy. Učení nezačíná tím, že „pan učitel“ přinese téma. Naopak, manažer přinese problém, který ve firmě potřebuje vyřešit a teoretické modely se používají jen v případě, že je k vyřešení onoho problému potřebujeme. Je jasné, že důkaz, že jste se naučili, nemůže být žádná zkouška. Důkazem je úspěšný projekt změny – zmizel původní problém, který se manažer naučil odstranit.
Tento přístup mění i styl „vyučování“, hodně se diskutuje, pracuje v malých skupinkách, zjišťují se data potřebná k lepšímu popisu problému přímo ve firmě, prostě učení není nic navíc. Je to samozřejmá součást práce každého manažera.
Zdroj obrázku: Flickr, ccarlstead (licence Creative Commons)
