V minulém článku jsem vám popisoval postup, kterým jsme zaváděli ve firmě KARAT nástroj Balanced Scorecard (BSC). Dnes bych vám chtěl podrobněji popsat k čemu všemu ho v rámci řízení firmy používáme. Aby bylo zavedení úspěšné, neměl by být BSC jen “excelovskou tabulkou”, ale měl by existovat ve více podobách a ovlivňovat ostatní oblasti managementu: BSC jako nástroj interní komunikace strategie Dobře vymyšlený BSC nám dává jedinečnou možnost prezentovat firemní strategii v jednoduché, názorné, komplexní podobě. Pokud je BSC zpracováno i pro nižší úrovně firmy, dává jak manažerům, tak zaměstnancům jasnou představu o významu jejich práce, jak ovlivňují výsledek celku atd. Management tím zároveň říká - myslíme to vážně, zde jsou naše cíle a parametry pro jejich vyhodnocení. Mimochodem, náš BSC, tedy naše strategie, je v rámci firmy veřejná. Visí v kuchyňce tak, aby ji měli lidé neustále na očích. [caption id="attachment_2641" align="alignnone" width="300"] Balanced Scorecard v praxi[/caption] BSC jako základ motivačního systému a pravidelného hodnocení výkonu Jsem přesvědčený, že návaznost motivačního systému na BSC je velmi významným - kritickým faktorem pro jeho úspěšné zavedení. Lidé přirozeně mění své chování tak, aby maximalizovali svůj osobní prospěch. Pokud opravdu chcete dosahovat cílů, které jste si vytyčili, motivační systém musí s nimi být v harmonii. Neboli hodnotit a odměňovat musíte lidi za výkony, které jsou pro dosažení výsledků pro vás klíčové. BSC jako podklad pro rozhodování Pokud jste nuceni stále dělat operativní rozhodnutí, "konfrontujte je" (a nutně k tomu i své kolegy) s cíli v BSC. Tuto strategii jste vymýšleli společně, s chladnou hlavou, s přihlédnutím k celkové situaci firmy a její dlouhodobé strategii. Dá vám to sílu učinit i takový "hřích", jako odmítnout na první pohled výhodnou zakázku..   Minule jsem zmiňoval, že pro úspěch je nutné být hlavně trpělivý. A tak výše uvedené již třetím rokem ověřujeme v naší firemní praxi. Rozhodně doporučuji neustále dbát na dodržování pravidel, systému hodnocení atd., který jste si na začátku nastavili. Velmi rychle se může stát, že pod tlakem zakázek, díky nedůslednosti manažerů atd. bude celý systém postupně degradovat a jeho revitalizace je mnohem náročnější (ztracená důvěra atd..), než jeho vlastní zavedení. Zdroj obrázku: Flickr – Wolfgang Staudt, Three (licence Creative Commons)

Jako každý manažerský nástroj, tak i Balanced Scorecard (BSC) se stává užitečným pomocníkem teprve poté, co jej začnou manažeři ve firmě skutečně používat. Jak toho ale dosáhnout? V první řadě je třeba si uvědomit, že BSC není jediný správný nástroj pro řízení firmy. Nezbytným předpokladem pro úspěšné zavedení BSC u nás bylo to, že jako nástroj pro firemní řízení byl vybrán po úvaze, ve které management firmy zhodnotil zejména tyto klíčové faktory: situaci firmy na trhu styl rozhodování a řízení, který chce realizovat schopnosti a znalosti manažerů firemní kulturu Jinými slovy, nešlo o rychlé “rozhodnutí z úleku”. Nejprve jsme se v týmu managementu shodli na tom, že v naší konkrétní situaci nám tento nástroj může pomoci lépe řídit firmu. Po dosažení této shody bylo dalším důležitým úkolem managementu zabezpečit, aby se BSC stal ústředním prvkem řízení firmy. Tedy dalo by se říct, že BSC postupně nahradil všechny ostatní nástroje, zejména různé excelovské tabulky a statistiky. V návaznosti na to, jsme začali používat Balanced scorecard i jako: nástroj pro interní prezentaci strategie základ motivačního systému včetně pravidelného hodnocení výkonu podklad pro důležitá rozhodnutí - ať už operativní, ale hlavně strategická A klíčový faktor úspěchu? Hlavně trpělivost. Z výše uvedeného je asi jasné, že nejde o práci na týdny, ale spíše na měsíce až roky. To je pro dnešek vše a příště se ještě detailněji vrátím k jednotlivým oblastem použití BSC ve firmě a vysvětlím je trochu detailněji. Zdroj obrázku: Flickr – Luis Romero, Balance (licence Creative Commons)